Toman

Scénář:Zdenka Šimandlová, Ondřej Trojan, na motivy Franka Reisse
Režie:Ondřej Trojan
Kamera:Tomáš Sysel
Střih:Vladimír Barák
Zvuk:Jiří Klenka
Masky:Jana Bílková
Kostýmy:Katarína Štrbová- Bieliková
Architekt:Tomáš Svoboda
Producent:Ondřej Trojan - T.H.A.
Koproducent:PubRes - Zuzana Mistríková, Česká televize, Rozhlas a televízia Slovenska, Barrandov Studio a.s.
Výkonný producent:Michaela Syslová
Vedoucí produkce:Luděk Valchář
Tiskový servis:Barbara.Trojanova@gmail.com
Film podpořil:Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond (SK)
Distributor:Falcon

Komunista, šmelinář, kariérista, vypočítavý zachránce židovských uprchlíků. Akční drama podle skutečných událostí.

Pravdivý příběh šéfa zahraniční rozvědky, který zásadně ovlivnil politický vývoj v Československu v letech 1945 až 1948 a přispěl k uchvácení moci komunisty.

Historický thriller o vzestupu a pádu na pozadí doby, která připravila naši zemi na čtyřicet let o svobodu.

 

V kinech od 4. 10. 2018.

 

Zdeněk Toman, šéf Československé zahraniční rozvědky v období tzv. třetí republiky (1945-48), šmelinář, komunistický kariérista, který bez jakýchkoli skrupulí manipuloval s osudy mnoha lidí i z nejvyšších politických pater Československa a zahraničí. Kšeftoval bez ostychu s kýmkoli a čímkoli. S posvěcením komunistických funkcionářů tak získával finance nezbytné pro úspěch komunistického puče v roce 1948. Majetek, který si ze svých nelegálních transakcí nechal pro sebe, byl však mnohem větší.  Byl osobou organizující odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, samozřejmě za tučné, neustále se zvyšující  provize od židovských organizací.

Stal se prvním vězněným vysokým komunistickým pohlavárem, který věděl příliš mnoho, a snad právě proto se mu podařilo celkem pohodlně uprchnout z vězení a dostat se do americké zóny v Německu.

Režisér a producent Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý politický thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví.

 

V hlavních rolích  Jiří Macháček a Kateřina Winterová

Jiří Macháček v roli Zdeňka Tomana vyšplhá díky bezskrupulózní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ, z pozice řadového úředníka až na post vedoucího zahraniční rozvědky, kterou systematicky čistí od nestraníků, aby se na konci sám stal jedním z prvních komunistů vězněných komunisty, ale také jedním z mála, kterému se z  komunistického kriminálu podařilo utéct a dostat se za hranice dřív, než začaly padat hlavy. Kateřina Winterová se v roli Tomanovy ženy Pesly stala dokonalým mixem zaryté komunistky a buržoazní paničky, ženy, pro kterou jsou komunistické ideje a společenské postavení nad vlastní dítě i život.

V dalších rolích se představí Kristýna Boková jako Tomanova sekretářka a milenka Třískalová, Stanislav Majer jako generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, Marek Taclík jako zpálený komunista, přednosta obranného zpravodajství Bedřich Reicin, slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Marián Mitaš  jako fanatický prosovětský bolševik a budoucí prokurátor Karel Vaš, Lukáš Latinák jako politik Vlado Clementis nebo Táňa Pauhofová jako Tomanova sestra Aurélia, dále Lukáš Melník v roli Tomanovy pravé ruky Františka Kuraciny, Jaromír Dulava jako ministr vnitra Václav Nosek, Jiří Dvořák jako generál Bartík, Martin Finger jako agent zpravodajské služby Adolf Püchler, Aleš Procházka jako Klement Gottwald. Dále hrají Petr Vaněk, Radek Holub, Ondřej Malý, Matěj Ruppert, Jaroslav Plesl, Miroslav Táborský, Ady Hajdu, Václav Neužil, Pavel Liška,  Halka Třešňáková nebo Lucia Šoralová.

 

Kdo byl Dr. Zdeněk Toman

Narodil se r. 1909 v Sobrancích na Slovensku jako Zoltán Goldberger - syn maďarských Židů, jeho otec byl  rabín. Za svého života si několikrát změnil jméno, snad aby se alespoň de iure distancoval od svého židovského původu. Jako by právě ten považoval za břímě, které by mu v životě mohlo bránit v kariéře. Byla krátká a strmá… fungoval po tři poválečná léta jako šedá /rudá/ eminence v pozadí politického dění.

Zdeněk Toman, komunista, šmelinář, a všehoschopný kariérista, vystoupal v období boje o poválečné směřování Československa a bezskrupulózního a intrikami prolezlého boje o koryta z řadového úředníka s vazbami na exilovou vládu v Londýně, kde se svojí ženou Peslou přečkal válku, přes krátké období repatriačního úředníka na Zakarpatské Rusi, až na post vedoucího odboru zahraniční rozvědky. Z této pozice, v utajení a s velkými pravomocemi, rozehrál několik partií. Partii rozvědčíka, používajícího metod vydírání, udávání a zastrašování pro účely „vyčištění“ rozvědky od veškerých poválečných demokratických složek a totálního ovládnutí resortu komunisty. Vedle toho, s požehnáním generálního tajemníka komunistů Rudolfa Slánského, s diplomatickým pasem a širokými kontakty z Londýna i mezi přeživšími z židovské komunity, šmelil v obrovských rozměrech za účelem získávání peněz pro komunistické předvolební kampaně. Zároveň se zásadním způsobem podílel na pomoci pro židovské navrátilce a uprchlíky ze všech koutů východní Evropy, při koordinaci jejich deportací přes Československo, Německo a Rakousko do Palestiny a na jejich vyzbrojování. To vše činil vždy z osobních a zištných důvodů, majetky, které takto pro sebe získal, byly obrovské.


Byl jedním z prvních zatčených poválečných vysoce postavených politických vězňů a jedním z mála, komu se podařilo v létě roku 1948 z ostře střežené komunistické vazby uprchnout a dostat se přes americkou zónu až do Venezuely.   Je velmi pravděpodobné, že Slánský a několik dalších komunistů měli zájem na tom, aby Toman z vězení zmizel a ztratil se i se svými informacemi a vědomostmi v zahraničí. Jen o pár let později se již podobná zatčení řešila podle sovětských not. Brutální výslechy, vynucená doznání a politické justiční vraždy, včetně Slánského a dalších.

V pozadí této linky se mezitím odehrává boj o moc mezi demokraty a komunisty, koordinovaný Moskvou řízenými agenty NKVD a také boj o moc uprostřed samotné komunistické partaje. V této hře zůstalo spoustu zničených osudů, spoustu mrtvých, žalářovaných a ožebračených lidí. A také nevyjasněná úloha Jana Masaryka při únorovém kabinetním komunistickém puči.

Fotografie z filmu

mensi.jpg
MXD_3676.jpg
MXD_2507.jpg
MXD_3432.jpg
MXD_3591.jpg
MXD_3650.jpg
MXD_2675.jpg
MXD_2879.jpg
MXD_3103.jpg
MXD_3119.jpg
MXD_3309.jpg
MXD_3467.jpg
MXD_3621.jpg
MXD_3773.jpg
MXD_3793.jpg
MXD_3885.jpg
BLO_7544.jpg
BLO_7590.jpg
BLO_7674.jpg
BLO_7699.jpg
BLO_7770.jpg
Foto Bara Lockefeer  2.jpg
Foto Bara Lockefeer  4.jpg
Foto Bara Lockefeer  5.jpg
BLO_9437.jpg
Foto Bara Lockefeer  6.jpg
Foto Bara Lockefeer  7.jpg
Foto Bara Lockefeer  8.jpg
Foto Bara Lockefeer  10.jpg
Foto Bara Lockefeer  11.jpg
Foto Bara Lockefeer  12.jpg
Foto Bara Lockefeer  13.jpg
Foto Bara Lockefeer  14.jpg
Foto Bara Lockefeer  15.jpg
Foto Bara Lockefeer  16.jpg
Foto Bara Lockefeer  18.jpg
Foto Bara Lockefeer  19.jpg
Foto Bara Lockefeer  20.jpg
Foto Bara Lockefeer  21.jpg
Foto Bara Lockefeer  22.jpg
SUP8473.jpg
Foto Bara Lockefeer 3.jpg
Foto Bara Lockefeer 9.jpg
Foto Bara Lockefeer.jpg
Foto Bara Trojanova 1.jpg
Foto Bara Trojanova.jpg
Foto Martin Spelda.jpg
Foto Martin Špelda 1.jpg
Foto Martin Špelda 2.jpg
Foto Martin Špelda 3.jpg
Foto Martin Špelda 5.jpg
Foto Martin Špelda 6.jpg
Foto Martin Špelda 7.jpg
Foto Martin Špelda 8.jpg
Foto Martin Špelda 9.jpg
Foto Martin Špelda 10.jpg
Foto Martin Špelda 11.jpg
Total HelpArt 1.jpg
Total HelpArt.jpg
t Foto Martin Špelda pro T.H.A .jpg
_SUP9409.jpg
BLO_6510.jpg
Z_SUP7121 (1).jpg