Toman

Scénář:Zdenka Šimandlová, Ondřej Trojan, na motivy Franka Reisse
Režie:Ondřej Trojan
Kamera:Tomáš Sysel
Střih:Vladimír Barák
Zvuk:Jiří Klenka
Masky:Jana Bílková
Kostýmy:Katarína Štrbová- Bieliková
Architekt:Tomáš Svoboda
Producent:Ondřej Trojan - T.H.A.
Koproducent:PubRes - Zuzana Mistríková, Česká televize, Rozhlas a televízia Slovenska, Barrandov Studio a.s.
Výkonný producent:Michaela Syslová
Vedoucí produkce:Luděk Valchář
Tiskový servis:Barbara.Trojanova@gmail.com

Historické drama a rozporuplné osobě vedoucího odboru zahraniční rozvědky Zdeňka Tomana, který významně ovlivnil politický vývoj v Československu v letech 1945 až 1948, a s jehož velkým přispěním se chopila politickým pučem moci Komunistická strana.

V kinech od 4. 10. 2018.

Zdeněk Toman, šéf Československé zahraniční rozvědky v období tzv. třetí republiky (1945-48), šmelinář, podvodník a bezskrupulózní manipulátor s osudy mnoha lidí i z nejvyšších politických pater Československa a zahraničí, který se jak pro osobní profit tak i získávání financí nezbytných pro úspěch komunistického puče v roce 1948 neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli. Byl osobou organizující odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize od židovských organizací.

Stal se prvním vězněným vysokým komunistickým pohlavárem, který věděl příliš mnoho, a snad právě proto se mu podařilo celkem pohodlně uprchnout z vězení a dostat se do americké zóny v Německu.

Režisér a producent Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý politický thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví.

 

Komunistu Tomana ztvárnil Jiří Macháček. Jeho ženu Peslu hraje Kateřina Winterová.

Jiří Macháček v roli Zdeňka Tomana vyšplhá díky bezskrupulózní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ, z pozice řadového úředníka až na post vedoucího zahraniční rozvědky, kterou systematicky čistí od nestraníků, aby se na konci sám stal jedním z prvních komunistů vězněných komunisty, ale také jedním z mála, kterému se z  komunistického kriminálu podařilo utéct a dostat se za hranice dřív, než začaly padat hlavy. Kateřina Winterová se v roli Tomanovy ženy Pesly stala dokonalým mixem zaryté komunistky a buržoazní paničky, ženy, pro kterou jsou komunistické ideje a společenské postavení nad vlastní dítě i život.

V dalších rolích se představí Kristýna Boková jako Tomanova sekretářka a milenka Třískalová, Stanislav Majer jako generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, Marek Taclík jako fanatický komunista, přednosta obranného zpravodajství Bedřich Reicin, slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Lukáš Latinák jako politik Vlado Clementis nebo Táňa Pauhofová jako Tomanova sestra Aurélia, dále Lukáš Melník v roli Tomanovy pravé ruky Františka Kuraciny, Jaromír Dulava jako ministr vnitra Václav Nosek, Jiří Dvořák jako generál Bartík, Martin Finger jako agent zpravodajské služby Adolf Püchler, Aleš Procházka jako Klement Gottwald. Dále hrají  například Petr Vaněk, Radek Holub, Ondřej Malý, Matěj Ruppert, Jaroslav Plesl, Marián Mitaš, Miroslav Táborský, Ady Hajdu, Václav Neužil, Pavel Liška,  Halka Třešňáková nebo Lucia Šoralová.

Producentem je Filmová a televizní společnost Total HelpArt T.H.A., koproducenty slovenská produkční společnost PubRes, Česká televize, RTVS a Barrandov Studio, vznik filmu podpořily Státní fond kinematografie a Audiovizuálny fond. Distributorem je společnost Falcon.

 

Kdo byl Dr. Zdeněk Toman

Narodil se r. 1909 v Sobrancích na Slovensku jako Zoltán Goldberger - syn maďarských Židů, jeho otec byl  rabín. Za svého života si několikrát změnil jméno, snad aby se alespoň de iure distancoval od svého židovského původu. Jako by právě ten považoval za břímě, které by mu v životě mohlo bránit v kariéře. Byla krátká a strmá… fungoval po tři poválečná léta jako šedá /rudá/ eminence v pozadí politického dění.

Zdeněk Toman, komunista, šmelinář, a všehoschopný kariérista, vystoupal v období boje o poválečné směřování Československa a bezskrupulózního a intrikami prolezlého boje o koryta z řadového úředníka s vazbami na exilovou vládu v Londýně, kde se svojí ženou Peslou přečkal válku, přes krátké období repatriačního úředníka na Zakarpatské Rusi, až na post vedoucího odboru zahraniční rozvědky. Z této pozice, v utajení a s velkými pravomocemi, rozehrál několik partií. Partii rozvědčíka, používajícího metod vydírání, udávání a zastrašování pro účely „vyčištění“ rozvědky od veškerých poválečných demokratických složek a totálního ovládnutí resortu komunisty. Vedle toho, s požehnáním generálního tajemníka komunistů Rudolfa Slánského, s diplomatickým pasem a širokými kontakty z Londýna i mezi přeživšími z židovské komunity, šmelil v obrovských rozměrech za účelem získávání peněz pro komunistické předvolební kampaně. Zároveň se zásadním způsobem podílel na pomoci pro židovské navrátilce a uprchlíky ze všech koutů východní Evropy, při koordinaci jejich deportací přes Československo, Německo a Rakousko do Palestiny a na jejich vyzbrojování. To vše činil vždy z osobních a zištných důvodů, majetky, které takto pro sebe získal, byly obrovské.


Byl jedním z prvních zatčených poválečných vysoce postavených politických vězňů a jedním z mála, komu se podařilo v létě roku 1948 z ostře střežené komunistické vazby uprchnout a dostat se přes americkou zónu až do Venezuely.   Je velmi pravděpodobné, že Slánský a několik dalších komunistů měli zájem na tom, aby Toman z vězení zmizel a ztratil se i se svými informacemi a vědomostmi v zahraničí. Jen o pár let později se již podobná zatčení řešila podle sovětských not. Brutální výslechy, vynucená doznání a politické justiční vraždy, včetně Slánského a dalších.

V pozadí této linky se mezitím odehrává boj o moc mezi demokraty a komunisty, koordinovaný Moskvou řízenými agenty NKVD a také boj o moc uprostřed samotné komunistické partaje. V této hře zůstalo spoustu zničených osudů, spoustu mrtvých, žalářovaných a ožebračených lidí. A také nevyjasněná úloha Jana Masaryka, při únorovém kabinetním komunistickém puči.

Fotografie z filmu

mensi.jpg
MXD_3676.jpg
MXD_2507.jpg
MXD_3432.jpg
MXD_3591.jpg
MXD_3650.jpg
MXD_2675.jpg
MXD_2879.jpg
MXD_2895.jpg
MXD_3103.jpg
MXD_3119.jpg
MXD_3249.jpg
MXD_3309.jpg
MXD_3467.jpg
MXD_3556.jpg
MXD_3559.jpg
MXD_3621.jpg
MXD_3678.jpg
MXD_3773.jpg
MXD_3793.jpg
MXD_3885.jpg
MXD_3896.jpg
MXD_3923.jpg
MXD_3963.jpg
BLO_6480.jpg
BLO_6494.jpg
BLO_6337.jpg
BLO_6509.jpg
BLO_6431.jpg
BLO_6432.jpg
BLO_6510.jpg
BLO_6375 sv.jpg
BLO_7544.jpg
BLO_7590.jpg
BLO_7641.jpg
BLO_7606.jpg
BLO_7674.jpg
BLO_7699.jpg
BLO_7735.jpg
BLO_7770.jpg
BLO_7780.jpg
BLO_7794.jpg

Fotografie z natáčení

MXD_2349.jpg
DSCF2956 – kopie.JPG
DSCF2953 – kopie.JPG
MXD_3775.jpg
DSCF2961 – kopie.JPG
MXD_2530.jpg
DSCF2966 – kopie.JPG
DSCF2972 – kopie.JPG
DSCF2981.JPG
DSCF2987.JPG
DSCF2991.JPG
MXD_2278.jpg